Když se řekne portské víno, ihned si představíte jeho výraznou barvu, chuť i vůni. Vlastně se celkem k Portugalsku hodí. Dostane se vám svojí osobitostí snadno pod kůži, stejně jako fado (tradiční portugalská hudba) nebo zdejší oceán s krásnými plážemi. Není těžké si jej zamilovat. Ale stejně tak si můžete oblíbit fortifikovaná či likérová vína z mistrovské dílny Jana Stávka. V naší "klenotnici" jich najdete několik, můžete vyzkoušet třeba Lokusy, které si za svojí výjimečnou chuť vysloužily oprávněně ocenění. Teď trošku edukace prosím...
Portské víno je jedním z velkých klasických evropských vín s dlouhou historií a je samozřejmě historicky pevně spjato s městem Porto v severním Portugalsku. Důležitou roli tu hraje ovšem vinařská oblast v údolí řeky Douro, se svými dechberoucími kaskádovitými vinicemi. Jen z tohoto místa může pocházet réva pro výrobu portského vína.
Portská vína se řadí mezi fortifikovaná (dolihovaná) nebo dezertní likérová vína. Nejznámějšími fortifikovanými víny jsou také španělské Sherry (známe z anglické literatury i kinematografie) a Mistela, Madeira, sicilská Marsala, mnoho druhů kořenitých vín typu Vermouth a také voňavé Moscatel de Setúbal či Moscatel do Douro.
CO JE FORTIFIKACE
Proces, kdy se do rmutu (pomleté hrozny zbavené třapin) v některé fázi procesu výroby (na začátku, v průběhu či po ukončení kvašení) přidává čistý alkohol. U portského vína se alkohol přidává v průběhu fermentace – kvašení vinného moštu (rmutu), když tento obsahuje 6 – 8 % alkoholu. Konečný produkt si tak zachovává přírodní sladkost z hroznového cukru.
TROŠKU Z HISTORIE
O jeho světoznámost se postarali především Britové. Za všechno může válka o španělské dědictví mezi Francií a Anglií. V roce 1667 francouzský král Ludvík XIV. omezil dovoz anglického zboží do Francie, načež anglický král Karel II. uvalil cla na francouzská vína, později dokonce dovoz zakázal. Zábavný to byl panovník.
Angličtí obchodníci tak museli hledat dodavatele vína jinde. Na svých lodích doputovali až do Portugalska a začali vozit víno z těchto končin. Cesta zpátky na ostrovy však byla dlouhá a víno se plavbou často zkazilo. Dolévali jej tedy před převozem vinnou pálenkou, díky které víno sice cestu vydrželo, ale už zase tolik nechutnalo spotřebitelům.
Dle vyprávění měli 2 obchodníci z Anglie, pohybující se toho času v portugalském městě Lamego, hledat nocleh a dostali se do útrob místního kláštera.
Při večeři byli pohoštěni také velmi sladkým a poměrně silným vínem, které je nadchlo. Tajemství této dokonalé chutě spočívalo v dolévání vínovice do kvasícího vinného moštu téměř na začátku fermentace. Vinná pálenka zastavila kvašení a ve víně zůstalo velké množství přírodního hroznového cukru.
JAK SE PORTSKÉ PĚSTUJE A VYRÁBÍ
Stejně jako ostatní klasická velká vína, i portské vděčí za svoji jedinečnost kombinaci specifického klimatu, půdy, odrůd vinné révy a vinařské zručnosti. Podobný terroir jako je údolí řeky Douro nenajdeme nikde jinde na světě!!!
Zajímavostí při zpracování hroznů je, že bobule se nelisují, ale částečně bez třapin se nasypou do velkých žulových van “lagares”, kde se lidskou vahou opatrně šlapou nebo se k narušení bobulí používá počítačově řízená technologie, která co nejvěrněji nahrazuje šetrnou práci lidských nohou. Tento moderní způsob najdeme hlavně ve velkých vinařstvích.
I když se vinná réva pěstuje ve vnitrozemí na vinicích v horní části údolí řeky Douro, u velkých značek ke zrání putuje do přímořského města Porto, odkud se již tradičně vyváží, i když v současnosti může do světa putovat už také z vinařské oblasti kolem řeky Douro.
Pokud jste fanoušky portského, určitě byste měli sáhnout po moravském portském z vinařství Stávek. Jednoznačně udělá radost vám i vašemu budgetu.
