Jak dobře víte, zajímají nás příběhy vinařství a vinařů tvořících vína, která vám nabízíme. V tomto případě je poutavá jak celá historie rodinného vinařství Pepe, tak i příběh jeho současné hlavy, nepřehlédnutelné osobnosti mezi italskými vinaři, Emidia Pepe. Muže, který vsadil na potenciál zrání odrůd Trebbiano a Montepulciano d'Abruzzo a nezmýlil se.
Když dvaatřicetiletý, málomluvný pracant Emidio v roce 1964 převzal žezlo rodinného podniku, bylo dost lidí, kteří si mysleli, že je to blázen s plnou hlavou přehnaných iluzí. Byl totiž přesvědčený o velké budoucnosti dosud podceňovaných odrůd z kraje Abruzzo, ve kterém žil. Viděl v Montepulcianu d'Abruzzo a Trebbianu potenciál zrání, který si v těch letech nikdo nedokázal představit. V té době se mělo za to, že Montepulciano je jen obyčejné, poměrně jednoduché víno a nikdo nevěřil, že by se na tom mohlo něco změnit. Nikdo, kromě Emidia Pepe.
Jeho dcera Sofia hrdě vypráví, jak se ve vesnici zeptali místního statkáře jménem 'Don' Nicola, co si myslí o tom, že její otec nechal zrát lahve ve sklepě. A don Nicola se tomu vysmál, byl přesvědčený, že Emidio „staví jen papírové hrady“. Sofiin otec se však nedal odradit, dál ve sklepě střádal víc a víc lahví a jak postupně ročníky dozrávaly, jeho víno začalo být stále více ceněné. Vážený 'Don' Nicola se zkrátka ve svém úsudku zmýlil.
Emidio ale dál myslel dopředu. Brzy pochopil, že budoucnost jeho vína spočívá v minulosti, tedy ve výrobních postupech „jako kdysi“, v odmítnutí používání chemie na vinici a ve snaze co nejlépe ošetřit hrozny ve sklepě. "Protože víno je živé," říká Sofia Pepe. „A záleží na každém detailu. Při sklizni procházíme stejnou vinici třikrát nebo čtyřikrát, vybíráme hrozny a sklízíme je, až když si myslíme, že jsou dobré. A každá vinice se vinifikuje individuálně, protože nabízí produkci s různými vlastnostmi. Provedli jsme mikroskopická ověření sud po sudu a zjistili, že i kvasinky, které jsou striktně domácí, se liší.“
Zdánlivé drobnosti a detaily od vinice až po sklo jsou zde velmi důležité. A z dlouhodobého hlediska jsou právě rozhodující. Výraz "dlouhodobý" je v tomto případě výstižný, protože vinařství Emidio Pepe v současnosti uvádí na trh nejlepší ročníky z posledních čtyřiceti sklizní, a to nejen Montepulciano, ale i Trebbiano. Situace se změnila, značka Emidio Pepe je nyní známá a má velký ohlas i v zahraničí, všude, kde milovníci vína oceňují staré ročníky.
Hlavní zásluhu na slávě rodinné značky má nesporně Emidio Pepe, který dokázal předvídat dobu. Teď už ho nikdo nepovažuje za blázna. Mnozí ho napodobují a vzhlížejí k vinařství v Torano Nuovo v provincii Teramo jako ke svému vzoru. Emidio ale prý zůstal po celou dobu stejný. Je to stále ten málomluvný muž, odhodlaný a pozorný pozorovatel. Neúnavně se dodnes osobně stará o všechny své vinice, od prořezávání až po sklizeň. Pečlivě sleduje signály, které mu dává příroda a se zvláštním citem vyvinutým za padesát let sklizní je interpretuje a doprovází svou révu a hrozny měnící se ve víno, aniž by příliš násilně zasahoval. Pozorně střeží svůj terroir, chrání svou půdu a svá vína před chemikáliemi a všechnu práci zakládá na úctě k tradicím a na autentickém výrazu svých vín.
Tak se to v jeho rodině předává z generace na generaci. Zatímco svět okolo se mění, ve vinařství o rozloze 15 hektarů v nedotčeném koutě světa jako by se zastavil čas.
