Pro každého, kde se na jakékoli úrovni zabývá vínem, je vždy zajímavé srovnávat vinařské regiony, případně státy, obzvláště ty, které historicky čerpají ze stejných či podobných tradic i vinařské historie a zároveň spolu přímo sousedí. Takových regionů je ve světě vína hned několik, ale pro naše vlastní poznání a z přirozené podstaty věci nás zajímá srovnání našich a rakouských vinařství.
Na úvod tedy několik základních faktických informací. Rakousko má více jak dvounásobek rozlohy našich vinic, přibližně 45 tisíc hektarů oproti našim necelým 20 tisícům hektarů. Naše hlavní vinařské regiony se rozkládají severně od 48. rovnoběžky, přesněji podél 49. rovnoběžky a v případě vinařské oblasti Čechy je to pak severně od 50. Rakouské vinařské regiony se pak rozkládají mezi 49. až 46. rovnoběžkou. Naše vinice ovlivňuje primárně vnitrozemské klima, což se dá ve většině případů říct i o Rakousku jen region Štýrska má výraznější vliv přímořského podnebí.
Aby bylo naše srovnání objektivní, dává smysl porovnávat na naší straně hranice vinařství z vinařské oblasti Morava a na Rakouské pak z vinařského regionu Dolního Rakouska. Oba regiony mají podobné klimatické podmínky, a přestože jsou v jednotlivých oblastech a podoblastech odlišné půdní charakteristiky, tak svými vinařskými tradicemi, historií a historickým prolínáním a ovlivňováním mají řadu podobností.
Naši jižní vinařskou hranici „střeží“ dvě vinohradnické podoblasti, konkrétně Znojemská (3 153 ha), která začíná západně od Znojma a táhne se podél hranice na východ až městečku Hrušovany nad Jevišovkou. Hned na ni pak navazuje Mikulovská podoblast (4 432 ha), která pokračuje podél hranice přes Mikulov až za město Valtice. Naši sousedé pak mají podél celé hranice jen jednu, ale o to větší a rozsáhlou vinařskou podoblast Weinviertel (13 911 ha).
Klimaticky mají všechny tři regiony relativně podobné podmínky. Znojemská podoblast a stejně tak západní část regionu Weinviertel kolem vinařského města Retz více ovlivňuje chladnější atlantské proudění, které navíc umocňuje blízkost Českomoravské vysočiny na naší straně hranice a v Rakousku pak regionu Waldviertel. Z těchto regionů pak přicházejí spíš vína s pevnější a výraznější kyselinou, které umí při správném dozrávání vytvářet krásně vyvážená a šťavnatá vína s velice dobrým archivačním potenciálem.
Naproti tomu Mikulovská podoblast a podobně tak i východní část Weinviertelu kolem městečka Poysdorf sice také patří do chladného klimatického pásu, ale projevuje se zde i proudění teplého panonského klimatu, které se údolím Dunaje dostává až na Pálavu, a ta proto má typický panonský biotop. V sušších a tepelně nadprůměrných ročnících, o které v posledních dvou dekádách není nouze, pak můžete z těchto oblastí očekávat plná až opulentní vína s uhlazeným projevem a lehkou limetkovou kyselinou.
Stejně tak jsou si jmenované regiony relativně podobné i odrůdovým složením. Znojemská i Mikulovská podoblast a stejně tak region Weinviertel jsou oblastmi primárně bílých vín. Zatímco celý region Weinviertel je doslova „powerhouse“ odrůdy Veltlínské zelené (Grüner Veltliner), která je zde hlavní odrůdou nejen objemem výsadby, ale i vnímáním samotných vinařů, a hlavně pak tamního trhu, tak na naší straně hranice je odrůdová skladba mnohem širší a diverzifikovanější.
I v Mikulově a na Znojemsku Veltlín samozřejmě najdete, mimochodem je to nejpěstovanější odrůda v ČR vůbec, ale hned za ním jsou další tradiční odrůdy jako je Muller Thurgau, Ryzlink rýnský a Vlašský, Sauvignon a v poslední době také hodně vysazované Chardonnay, což se nedá říct o výsadbách našich jižních sousedů. I zde samozřejmě kromě Veltlínského zeleného najde další odrůdy, ale v mnohem menším rozsahu a objemu výsadby než u nás. Rakouské vinařství staví hodně na své historii a tradicích a „experimentování“ s novými odrůdami tu moc nehledejte. Samozřejmě, že i zde najdete Chardonnay, Ryzlink rýnský, Sauvignon a další, ale o hodně méně než u nás. Prim tu prostě hraje tradice, kterou je hlavně Veltlín zelený a několik málo dalších.
V tomto ohledu se tedy porovnávané regiony od sebe liší a zajímavé je i srovnání těchto dvou odlišných přístupů z pohledu zákazníků. Zatímco většina domácích milovníků vína dává přednost naší poměrně rozsáhlé odrůdové diverzitě a je zvyklá na degustaci deseti vín ochutnat deset různých odrůd, tak rakouský degustátor je naopak naučený, že z deseti vín bude degustační lístek tvořit maximálně 4-5 různých odrůd.
Já osobně dávám přednost spíš tomu „minimalistickému“ rakouskému přístupu a za poslední dekádu se i u našich vinařů, a to i díky nové nastupující vinařské generaci, setkávám čím dál tím více se stejným názorem a troufám si tvrdit, že podobný trend bude pomalu převládat i u nás. Tedy užší okruh pečlivě vybraných odrůd, na které se bude vinař soustředit a zaměřovat. Takže v tomto ohledu můžeme hledat inspiraci u našich sousedů.
Charakterově jsou si pak vína z uvedených regionů poměrně dost podobná. Nesmíme samozřejmě pomíjet unikátní terroir charakter vína z každého zmíněného regionu jako například typické znojemské šťavnaté a kořenité Veltlíny, mikulovské „minerální“ Vlašáky a pepřové Veltlíny z Weinviertelu. Každopádně v drtivě většině případu se všechny tři regiony i přes svou diverzitu v půdách a rozdílech v mikroklimatických podmínkách dají odborně charakterizovat jako lehká až středně plná bílá (aromatická) vína. Tento všeobecný popis však nevylučuje, že by uvedené regiony nebyly schopny produkce plných a mohutných bílých a zároveň červených vín, ale tato nejsou díky svým přirozeným pěstitelským podmínkám až tolik běžná a typická.
Od těchto vín pak můžete čekat, jak už sám název napovídá, lehkost, svěžest a hravost. U vín z prémiových poloh/vinic a povedených ročníků i senzorickou intenzitu a vyvážené patro s dlouhotrvající dochutí. Základní vína, ta lehčí s expresivní primární aromatikou, se hodí hlavně k běžnému pití a degustaci, případně lehkým studeným pokrmům a ta středně plná a komplexnější s delší dochutí klidně i k archivaci a při párování s pokrmy spíš s bílým drůbežím masem, sladkovodní i mořskou rybou a plody moře a případně i vhodné úpravě vepřového a měkkým i tvrdým zrajícím sýrům. Jako typické ambasadory jednotlivých oblastí bych označil následující vína:
za Znojmo určitě Veltlín a Ryzlink rýnský – tady doplníme vinaře,
za Mikulov pak jednoznačně Ryzlink vlašský a Rýnský,
za východní část regionu Weinviertel středně plný Veltlín,
za západní část regionu Weinviertel pak lehčí a prudce pitelný Veltlín.
Strukturou vinařství se porovnávané regiony v podstatě také moc neodlišují, i když na naší straně hranice si vinařské firmy prošly v posledních třech dekádách hodně „turbulentní“ periodou. Oproti tomu regionu Weinviertel, ostatně stejně tak jako celému vinařskému Rakousku, dominují převážně malá a střední tradiční rodinná vinařství, která dokáží svou produkční rodinnou historii datovat řadu generací dozadu. Například vinařství Weingut Bauer z městečka Jetzelsdorf ve Weinviertelu, které najdete v našem portfoliu slavilo před dvěma lety 300 let od svého vzniku. Nic takového bohužel nenajdete na naší straně hranice, přestože se řada našich domácích vinařů často označuje jako tradiční, což samozřejmě nikdo nepopírá, ale to porovnání s našimi sousedy pro nás v tomto ohledu moc tradičně nevyznívá.
Důvody hledejme v poválečném období druhé poloviny 40. let a zároveň pak v pohnutému roku 1938. Tímto je myšleno samozřejmě zabrání Sudet a našeho pohraničí po takzvané Mnichovské konferenci a následně recipročním odsunu po válce, kdy naše tehdejší vláda aplikovala na všechny etnické Němce a Rakušany princip kolektivní viny a pak celou situaci ve slibně se rozvíjejícím zemědělském sektoru včetně vinařství ukončila násilná kolektivizace po puči v roce 1948. Tradiční rodinná vinařství tedy u nás najdete jen s tím podstatným rozdílem, že jejich tradice profesionálně vedené produkce vína se datuje až po roku 1989.
Tolik tedy základní porovnání. Bez přehánění se dá říct, že srovnávání a porovnávání je jednou z nejčastějších rutinních aktivit ve vinařském oboru. Právě při porovnávání si ten, kdo se zabývá vínem, může víno ochutnat a porovnat s dalšími z jiných vinařství, regionů, oblastí, ročníků nebo odrůd, mnohem lépe uvědomí, upřesní či potvrdí své „senzorické preference“.
(Autor článku: Petr Očenášek)
Zdroje:
Gallery Niederösterreich | Austrian Wine
Statistika a fakta | Vína z Moravy a vína z Čech
