Aristotelova univerzita v Soluni objevila důkazy o pravěké konzumaci vína v troskách města Philippi na severozápadě Řecka.
Samozřejmě nešlo o nález zbytků prehistorického „archivního vína“, ale o hroznová semínka, která byla nalezena uchovaná v popelu z požáru jednoho z obydlí, který vědci datují do období kolem roku 4300 před Kristem.
Vědci při odkryvech používali techniku archeologické flotace, kdy se odkryté sedimenty rozpustí ve vodě a úlomky konzervované hmoty vyplavou na povrch. Profesorka Valamoti Soultana tímto způsobem analyzovala organický materiál získaný z místa nálezu a zpracovala „tisíce litrů půdy“.
Nález zbytků vína byl jen malou částí výzkumu, který se rozkládá v několika nalezištích po celém severním Řecku. Soultana vysvětlila, že shromážděná data „poskytují množství informací o sociální a ekonomické organizaci v severním Řecku, každodenních aktivitách lidí a jejich zemědělských praktikách“.
Archeologům není stále zcela jasné, zda byly tyto hrozny kultivovány nebo sbírány planě, i když řada dalších nálezů naznačuje, že Řecko rané doby bronzové vyvinulo společnost, kde víno bylo běžnou součástí každodenního jídelníčku a života lidí. Vinařství a schopnost cíleného pěstování révy a výroby vína mohlo přijít z Blízkého východu, přičemž gruzínské vinařství předcházelo vinařství v Řecku přibližně o dvě tisíciletí. A mimochodem víno předchází pivo v Řecku až o tisíc let.
Víno ve starověkém Řecku získalo velký význam jako oblíbený nápoj na akademických sympoziích (která připomínala spíše prodloužené opilecké rauty než akademické konzultace). I za římské říše bylo Řecko velmocí ve starověkém vinařském průmyslu s rozsáhlým středomořským exportním trhem.
Ačkoli vědecká analýza a výzkum může odhalit až překvapivé množství detailů o historii vína, absence písemných záznamů znamená, že velké množství informací o kultuře pití té doby je třeba odvodit z dostupných důkazů. Přesná použitá odrůda a to, zda byl rok 4300 př. n. l. dobrý, průměrný či špatný ročník, tak samozřejmě zůstávají záhadou a nezodpovězenou otázkou.
Petr Očenášek
