Pálava je první původní moravská odrůda révy vinné (Vitis vinifera). Vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau a podobně jako další odrůda Aurelius byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou. Ten svou práci na zrodu odrůdy zahájil v roce 1953 ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a později v ní pokračoval v Perné. Název odrůdy je odvozený od názvu známé oblasti Pálava, kterou najdete na jihu Moravy.
(foto: zdroj Wikipedia)
Právě tvůrce této nové odrůdy ing. Josef Veverka byl výraznou a nadmíru zajímavou osobností tuzemského vinařského odvětví. Narodil se 12. ledna 1922 ve Velkých Pavlovicích do zemědělské rodiny. Po studiu reálného gymnázia v Židlochovicích jej rodinná tradice dovedla k tomu, že začal studovat na Vyšší ovocnářsko-vinohradnické a zahradnické škole v Mělníku. Po druhé světové válce pak absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Celý svůj odborný profesní život zasvětil révě vinné a jejímu šlechtění.
Na začátku padesátých let získal inženýrský titul a profesní kariéru začal ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Tam od státu dostal úkol zaměřit se na takzvané udržovací šlechtění révy vinné, ale také novošlechtění. Tak se roku 1953 dostává k zadání vytvořit novou odrůdu vinné révy. Měla dosahovat vysokých výnosů, být aromatická a odolná vůči chorobám a mrazům. Josef Veverka se tedy rozhodl pro křížení Tramínu červeného a Mülleru Thurgau.
Ze Šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích musel v roce 1959 ing. Veverka z politických důvodů odejít. Nikdy se nestal členem komunistické strany, navíc jeho rodina neměla pro tehdejší dobu „žádoucí původ“ a tak i s rodinou musí na pětadvacet let opustit rodnou obec a pokračuje v rozpracovaném šlechtění révy vinné v Perné u Mikulova.
Tam, pod Pálavou, nejprve musel vybudovat pro svou šlechtitelskou práci odpovídající zázemí. Samotný proces byl samozřejmě také složitý a zdlouhavý. Tvůrce nové odrůdy nejprve vysázel 25 kombinací rodičovských párů, ze kterých vypěstoval 429 semenáčů. Z volného opylení dalších čtyř kombinací získal 1785 semenáčů a z jedenácti samoopylení 417 semenáčů.
V roce 1977 pak zdárně dokončil cyklus šlechtění Pálavy, první původní moravské odrůdy révy vinné zapsané do státní odrůdové knihy.
O šest let později navázal na tento úspěch další novou odrůdou Aurelius. Její název připomíná zásluhy římského císaře Marca Aurelia o rozšíření révy vinné až na Moravu, pod Pálavské vrchy. Tato odrůda vznikla křížením Neuburského a Ryzlinku rýnského. Josef Veverka při práci na této odrůdě spolupracoval se šlechtitelem Františkem Zatloukalem.
Později se ing. Veverka také podílel na klonovém šlechtění několika dalších odrůd. Zasloužil se o vysokou a mezinárodně uznávanou úroveň šlechtitelské stanice Perná a moravského vinařství vůbec. Jako odborný expert působil v letech 1988 až 1992 ve Spojených státech.
I po odchodu do důchodu v roce 1985 se ing. Josef Veverka dál zabýval vinařstvím a to znovu ve svých rodných Velkých Pavlovicích.
(foto: zdroj Wikipedia)
Odrůda Pálava byla do Státní odrůdové knihy ČR zapsána v roce 1977 a je zapsána i v listině registrovaných odrůd na Slovensku. Výsadby této odrůdy jsou hlavně na jižní Moravě, v Mikulovské a Znojemské podoblasti, v obcích Perná, Lechovice, Hrušky a Čejkovice. Na Slovensku se dosud pěstuje jen ojediněle, převážně v Malokarpatské oblasti.
Pálava je vhodná pro výrobu jakostních a výběrových vín. Jedná se o aromatickou odrůdu, charakter vín z ní vyráběných je podobný vínům odrůdy Tramín červený, ale její kořenitá plnost bývá nižší a naproti tomu acidita vyšší. Vína z této odrůdy se nejvhodněji podávají k silněji kořeněným jídlům, k paštikám, sladkým úpravám masa a k ovčím či kozím sýrům.
