Je váš vztah k růžovému vínu stále “nevyhraněný”? Umění vína ho miluje a proto jsme se rozhodli, že si i vás podmaní stejně jako se to stalo nám. Je otázka, kterou si kladete, pokaždé, když jdete kolem regálu s růžovým: “Proč je vlastně růžové?” Ptáte se správně…
VÍNO, KTERÉ VYKRVÁCÍ
Říká se, že růžové začíná svůj život jako červené víno, ale pak jej žije jako víno bílé. Růžové víno se vyrábí z odrůd modrých hroznů. Rmut (neboli rozemleté modré hrozny) se nechává naležet zpravidla jen 4 až 6 hodin, aby se ze slupek uvolnilo pouze málo červeného barviva. Pak se mošt od slupek oddělí a dále je s ním nakládáno stejně jako při výrobě bílého vína.
V zahraničí se více používá metoda "SAIGNÉE" NEBOLI VYKRVÁCENÍ, což je metoda, při které po několika hodinách macerace stočíte ze rmutu budoucího červeného vína menší podíl moštu k produkci růžového. Tímto způsobem tak částečně „vykrvácíte“ své budoucí červené, které dále leží na slupce i několik dalších dní a vinař tím získá z jednoho sběru dva produkty.
Současný světový i domácí „růžový trend“ jsou lehká, svěží a mladistvá vína s atraktivní, někdy až EXPRESIVNÍ PARFÉMOVOU AROMATIKOU a svěží a zároveň vyváženou neagresivní kyselinou. Mezi časté vůně patří čerstvé jahody, maliny, třešně, červený grep, granátové jablko a citrusové plody. Může mít také květinové tóny jako růže, fialky nebo levanduli. Některá růžová vína mohou mít i lehce kořeněnou nebo bylinnou vůni.
ODKUD TY RŮŽOVKY JSOU?
Růžová vína pochází s velkou pravděpodobností z Francie, a to konkrétně z Jižních vinařských regionů s teplým podnebím a klimatem, kde ve vnímání trhu a zákazníka „nahrazovala“ poptávku po suchých a svěžích bílých vínech, která se podávají v horkých letních dnech.
Asi nejznámějším a nejoceňovanějším regionem růžových vín je Provence, nicméně růžová vína ve Francii najdete i v dalších regionech například ve vinohradnické oblasti Jižní Rhôny, Languedoc a Roussillon. A samozřejmě nesmíme zapomínat i na jednotlivé vinařské apelace podél řeky Loire, kde se můžete setkat s celou škálou senzorických stylů a projevů růžového vína od suchých, přes šumivá až po sladká růžová z apelace Rosé d´Anjou AOP.
Z JAKÝCH SE DĚLÁ NEJČASTĚJI ODRŮD?
Na tuto otázku je již o něco komplexnější odpověď, protože zde v podstatě záleží na každém individuálním vinaři či vinařství. Nicméně pokud se opřeme o autoritu vinařského zákona (Zákon o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb.), tak růžová vína se produkují z tzv. modrých hroznů révy vinné.
Pro jaký hrozen, přesněji řečeno odrůdu, se vinař rozhodne, pak už záleží na mnoha proměnných, kde vstupuje v úvahu a rozhodování vinaře například
✔️ tradice a třeba i
✔️produkční historie daného regionu,
✔️apelační požadavky,
✔️ typické rysy a vlastnosti jednotlivých odrůd,
✔️ kvalita hroznu v jednotlivém ročníku,
✔️ no a samozřejmě v neposlední řadě i poptávka trhu a aktuální trendy.
Například na našem domácím trhu se dobře uplatňují růžová vína z tradičních a pro naše oblasti typických modrých odrůd jako je Zweigeltrebe, Frankovka a třeba i Rulandské modré. Tyto odrůdy jsou v našich pěstitelských podmínkách schopny produkovat vyzrálou surovinu na celou škálu stylů růžových vín od suchých, přes polosuchá, polosladká a sladká, přičemž většinově směřuje trend spíše k suchým a polosuchým lehkým až středně plným vínům s vyzrálou a atraktivní aromatikou bobulového a peckového ovoce.
JAK PÍT RŮŽOVKY?
Většinou se růžové víno podává vychlazené, ale bylo by nesprávné si myslet, že všechny růžová vína se podávají ve stejném teplotním rozpětí, tak jak to ostatně platí i o bílých a červených vínech. Nejen barva vína, ale i jeho původ, senzorický charakter, styl, odrůda, sezona a třeba i ročník a způsob a forma podávání (například při párování s pokrmy nebo jen jako aperitiv) rozhodují o té správné a vhodné temperaci.
Může to znít až trochu zbytečně komplikovaně, ale není se čeho bát, protože u drtivé většiny růžových vín neuděláte žádnou chybu, když se teplota podávání bude pohybovat od 8–9˚ C do 11–12˚ C. Ty drobné nuance pak záleží na charakteru každého vína.
U starších ročníků a růžových vín, která vznikala v sudech se držte uvedených „vyšších“ teplot, u mladších a s vyšším zbytkovým cukrem pak těch nižších, to stejné se týká lehčích až středně plných růžových stejně tak jako šumivých a perlivých. Rozhodně se však vyhněte teplotám pod 8 – 7˚ C! Odborná literatura uvádí, že při takovýchto teplotách se zkreslují senzorické projevy a někteří jedinci ztrácí velkou část své senzitivity. Příliš nízká a nevhodná teplota tak umí „zamaskovat“ skutečný senzorický projev vína!
Při podávání růžových je důležitý též VÝBĚR SPRÁVNÉHO SKLA. Ideální jsou skleničky na ryzlink nebo Sauvignon Blanc.
CO SI DÁT K RŮŽOVÉMU VÍNU?
V tomto ohledu je nejen dobré a správné respektovat individuální senzorické preference každého z nás, ale z jistého pohledu je zajímavé a zároveň poučné, zkoušet a objevovat nové kombinace.
Na druhou stranu růžová vína se ve většině případů produkují jeho lehká, někdy až subtilní, až středně plná vína se svěžím projevem, vyváženým patrem a atraktivní, někdy až parfémovou aromatikou, takže se vyplatí takzvaně zrcadlit podobné senzorické projevy i v těch vybraných pokrmech.
Zároveň je u růžových vín nadmíru vhodné vzít v potaz sezónnost a párovat je s vybranými čerstvými sezonními produkty. Jako klasická kombinace jsou vhodné různé čerstvé/sezónní zeleninové saláty, jednoduché tepelné úpravy plodů moře a také sushi. U růžových s vyšším zbytkovým cukrem pak třeba BBQ úpravy drůbežích mas, grilovaný losos a například thajská kuchyně a mladá růžová vína se dobře párují s bílým i zeleným chřestem….
ZRAJE JAKO ... VÍNO
V neposlední řadě bychom měli zdůraznit, že růžové víno má potenciál k dobrému stárnutí, ačkoli většina růžových vín je určena k okamžité konzumaci. Existuje však i několik kvalitních růžových vín, která se s časem vyvíjejí a nabízejí složitější aromata.
