Známe je všichni a můžeme říct, že u většiny z nás jsou oblíbená. Často nás provázejí při výjimečných chvílích jako jsou oslavy, výročí, významné rodinné či pracovní události. Okamžiky, na které pak dlouho vzpomínáme, míváme spojené se šumivými víny, která k nim již tradičně patří. Přesto ne všichni víme, jak jejich jednotlivé typy správně pojmenovat a čím se od sebe liší.
Co je šampaňské, co sekt a co prosecco?
Všechno jsou to šumivá vína, tedy takzvaná vína netichá. Obsahují oxid uhličitý, který ve víně vznikne přirozeně v průběhu sekundárního kvašení.
Nejznámějším a zároveň historicky prvním šumivým vínem je Champagne. Můžeme tak označit výhradně vína, která mají svůj původ v regionu Champagne v severní Francii. Šumivá vína představují v tomto regionu 97% produkce a vznikají především z odrůd Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier. Za „otce“ šampaňského vína je považován francouzský mnich Dom Pierre Pérignon, výrazná osobnost vinařství v této oblasti na přelomu 17. a 18. století. Od roku 1845 je jméno „Champagne“ chráněnou obchodní značkou.
I samotný název metody produkce šampaňského druhotným kvašením v lahvi je chráněn a smí jej používat pouze vinaři a producenti z tohoto regionu – méthode champenois. Ostatní vinaři, a to včetně všech dalších francouzských vinařských regionů mimo Champagne,
toto označení používat nesmí, přestože víno vzniká stejným způsobem – méthode traditionnelle.
V dalších vinařských regionech a produkčních státech označují vinaři svá šumívá vína vlastními názvy. V samotné Francii je tak kromě již zmíněného regionu Champagne až dalších 8 apelací, která produkují vína tradiční metodou (méthode traditionnelle) pod označením Crémant. K nejznámějším patří pravděpodobně Crémant d'Alsace a Crémant de Bourgogne. Kromě Champagne a Crémantu se můžete ve Francii setkat i s dalšími šumivými víny, ty však tvoří již menší část trhu a produkční kapacity. Za zmínku však možná stojí Anjou mousseux a Saumur mousseux.
Němečtí vinaři označuji šumivá vína od konce 19. století termínem „sekt“, který zdomácněl nejen u nás ale i v Rakouskou, stejně tak jako ve Slovensku.
Vinaři ze Španělska nazývají svá šumivá vína termínem Cava, které nejčastěji pochází z Katalánie z vinařského regionu Penedès.
Itálie se může pochlubit hned několika druhy tradičních šumivých vín, ale to nejznámější je jistě Prosecco ze severoitalského regionu Veneto.
Způsob produkce a zároveň délka zrání vína ovlivňují finální senzorický projev každého šumivého vína. Čím delší zrání a ležení vína v lahvích na kalech před jejich odstřelením, tím víc můžete očekávat komplexní projev vína, které sice postupně ztrácí ovocný projev, ale začnou se v něm naopak projevovat vyzrálé tóny skořápkového ovoce, karamelu, bílého pečiva, sladkého koření…, zároveň se zjemní jeho pěna a bublinky, které se stanou uhlazenějšími a krémovějšími a víno získá úžasně dlouhou dochuť. Toto jsou právě atributy, které se očekávají od těch nejlepších Champagne a dalších šumivých vín, a které samozřejmě výrazně promlouvají i do finální ceny vína.
Každé Champagne musí před svým uvedeným na trh zrát minimálně 15 měsíců na kalech a v případě ročníkových vín, tedy tam kde na lahvi výrobce uvádí i ročník, musí zrát minimálně 3 roky, ale v reálu je to i jednou tolik, protože právě ročníková vína bývají tím nejlepším, co jednotlivé Champagne domy uvádí na trh a dávají si proto opravdu záleže a nechávají vínu dostatek času k vyzrání.
Právě metoda tradiční produkce výroby šumivých vín (méthode traditionnelle) je vzhledem ke své náročnosti a pracnosti jedním z důvodů proč se ceny těchto vín šplhají tak vysoko, proto někteří vinaři produkují svá šumivá vína metodou, která se označuje jako Charmat.
Jde v podstatě o stejný proces druhotného kvašení, který ale neprobíhá v jednotlivých lahvích každého vína, ale ve velkých nerezových tancích a nádobách, ze kterých se následně víno stáčí pod tlakem do láhví. Charmatova metoda je levnější především kvůli menší náročnosti na ruční práci a kratšímu zrání.
Dalšími dobře známými bublinami je Prosecco, které v současnosti dosahuje mezi spotřebiteli nebývalé popularity a poptávky. I Prosecco se produkuje druhotným kvašením a to ve dvou různých provedeních spumante a frizzante. Ve zkratce se dá říct, že Prosecco Spumante je populárnější a žádanější díky delšímu senzorickému efektu a trvání bublinek a naopak Prosecco Frizzante má méně výrazné perlení a tím i dochuť.
Pro každého to nejlepší
V Umění vína máme v portfoliu reprezentativní výběr šumivých vín, která jsou na trhu k dostání. Například skvělá Prosecca z italských vinařství Colsaliz, Itinera nebo od jednoho z největších italských exportérů M.G.M. Mondo del Vino.
Pro milovníky sektů jsou to vynikající moravské nebo české sekty od Kamila Prokeše, z vinařství Gala nebo Josefa Valihracha, neméně skvělé sekty ze zámeckého vinařství Lobkowicz a vinných sklepů Kutná hora a nebo mohou dát přednost exkluzívním šampaňským André Clouet či Franc Bonville.
V každém případě si ale každý z milovníků dobrého vína má z čeho vybírat, až si bude z příjemných letních dní udělat ještě příjemnější.
(autor textu: P. Očenášek)
