TRADICE OD ROKU 1794
Přinášíme náhled do výroby nápojového skla ze sklárny ve Květné, ze které jsme zařadili po bok našich vinařů skleničky z řady Auriga. Sklárna Květná si zakládá na kvalitní bezolovnaté sklovině, bezchybném zpracování, moderních i tradičních designech. Moderní technologie se využívají zejména tam, kde se vnímá jejich přínos k dosažení nejvyšší možné kvality, ale zároveň se uchovává řemeslná tradice a jedinečnost ruční práce. Cílem není chrlit co největší množství výrobků. Proto se soustředí na menší, jedinečné designové kolekce, na jejichž podobě spolupracuje s předními českými i zahraničními designéry.
VIZE
Svým zaměřením a originalitou nemá KVĚTNÁ 1794 konkurenci jak v Česku, tak za hranicemi. Každý kousek je uměleckým dílem našich mistrů sklářů, přičemž oproti strojově vyráběnému sklu je rozdíl patrný již na první pohled. Ačkoliv naše sklenky díky své neuvěřitelné lehkosti a tenkosti působí křehce, je tomu právě naopak – díky léty vyvíjené receptuře naší sodno-draselné skloviny bez příměsi olova a jiných těžkých kovů je naše křišťálové sklo nejen elegantní, ale také nečekaně pevné a pružné. Naší misí je proto vybudovat povědomí o tradici ručně vyráběného skla v České republice, neboť toto povědomí bylo znatelně narušeno znárodněním sklářského průmyslu ve 20. století a následky si nese dodnes.
HISTORIE
Sklárna v Květné je jednou z nejdéle fungujících skláren na našem území. Postavena byla v roce 1794, založil ji kníže Alois I. z Lichtenštejna. Lokalita pro výstavbu byla vybrána velmi pečlivě v centru bukových lesů nedaleko Uherského Ostrohu na samé hranici se Slovenskem. Zde, v katastru obce Strání, nalezišti kvalitního sklářského písku, nabídla huť vybavená dvěma tavícími pecemi práci lidem z blízkého okolí i z ostatních lokalit lichtenštejnských panství, ze Slovenska či Rakouska.
Sklárna se nejprve soustředila hlavně na výrobu tabulového a nejrůznějšího užitkového stolního skla. Kvalitnější a exkluzivnější druhy skla začíná vyrábět až od poloviny devatenáctého století, kdy se jejím majitelem stává rakouský podnikatel Josef Zahn. Jeho syn, Emanuel Zahn, přistavuje další sklářskou pec a zavádí výrobu jemného křišťálového skla zdobeného broušením a rytím.
EMANUEL ZAHN
Právě Emanuel Zahn přivedl zkušené skláře, kteří s sebou přinesli nové techniky a způsoby zpracování skla. To vedlo nejen k rapidnímu zlepšení kvality výrobků a celkové modernizaci, ale také k rozšíření sortimentu podle výtvarných impulsů z vídeňských uměleckých kruhů. V souvislosti s tím se také v roce 1894 mění název sklárny a začíná se užívat místní název Květná (Blumenbach). Toto jméno se brzy stává puncem kvality a je vyhledávané na světových trzích.
Firma Zahn & Göpfert zřizuje vzorkovny a dispoziční sklady v Londýně, Paříži, Berlíně i Hamburku a vystavuje na světových veletrzích. Jako druhá sklárna v Evropě zavádí Květná dekoraci leptáním již v roce 1897. Různě dekorované stolní sklo se v té době vyváží vedle Evropy také do USA, Afriky i Austrálie.
Sklárna zachovala výrobu i v období první poloviny 20. století. Po zestátnění fungovala nadále, mezi lety 1961 až 1990 byla jedním ze závodů národního podniku Moravské sklárny v Květné. V této době zde pracují hlavně česko-slovenští skláři. Po roce 1989 dochází k několika majetkovým a vlastnickým změnám, mezi lety 2011 – 2018 patří sklárna do společnosti Crystalite Bohemia, kterou v roce 2009 založil podnikatel Lubor Cerva, aby koupil a znovu uvedl do provozu sklárnu s automatickou výrobou skla ve Světlé nad Sázavou. V roce 2011 kupuje i sklárnu v Květné, která po několik let synergicky doplňuje automatickou výrobu ve světelském závodě. Květná se tak vedle vlastní ruční výroby věnovala také dekoracím produktů z automatických linek světelské sklárny.
Po prodeji skláren ve Světlé nad Sázavou se Lubor Cerva rozhodl věnovat plně ruční výrobě českého křišťálu v nejvyšší možné kvalitě. V roce 2020 tak vznikla nová společnost, Cerva Bohemia a následně KVĚTNÁ 1794, které jsou v současné době provozovateli sklárny v Květné. Díky pevné vizi a na ní navázaným aktivitám se do povědomí lidí u nás (KVĚTNÁ 1794) i v zahraničí (Cerva Bohemia) dostala hodnota prémiového ručně vyráběného skla z České republiky.
OPRAVDU RUČNÍ VÝROBA
Je rozdíl mezi ručně foukaným a ručně broušeným sklem? Ano! Mnoho výrobků může být prezentováno jako ručně broušené či ručně dekorované. To ale neznamená, že by toto sklo prošlo rukama mistra skláře. Znamená to pouze, že bylo vyrobeno strojově a následně jej někdo brousil či dekoroval. S tradicí ruční výroby a zachováním řemesla to tedy nemá nic společného. Rozdíl v kvalitě takového výrobku je viditelný na první pohled – strojově vyráběné sklenice zpravidla nedosahují takové tenkosti jako ty ručně vyráběné. Co je ale hlavní – stroj nedokáže vyrobit skleničku z jednoho kusu skla, stopka se proto ke kalichu musí lepit, což má za následek značnou ztrátu pevnosti. Strojové sklo je tedy křehčí a celkově náchylnější k rozbití. Oproti tomu tažená stopka z rukou mistra skláře zaručuje vysokou odolnost sklenice proti poškození i při zachování extrémní tenkosti skla. Sklárna KVĚTNÁ 1794 se hrdě hlásí k tradici ruční výroby, všechny naše produkty jsou proto vyráběné ručně.
BUKOVÁ FORMA
Voda je stěžejní element při výrobě skla, a to nejen v samotném výrobním procesu.
Bukové stromy na výrobu forem, do kterých se fouká sklo, musí mít nejen ideální tvrdost, která je zaručena výskytem v nadmořské výšce (nad 700 m) a stářím (100+ let). Říká se, že nejlepší stromy rostou v blízkosti vody. Díky dostatečnému přísunu vláhy jsou poté jejich vlákna pevnější a zároveň pružnější a jemnější než vlákna stromů, která o vodu musela zápasit. Z forem z "hydratovaných" buků poté vznikají dokonalé sklenice, karafy a vázy. Vybrat stromy na formy, do kterých se fouká sklo, není práce jen tak ledajaká. Bukové stromy musí pocházet z nadmořské výšky minimálně 700 m. Navíc se musí jednat o stromy více jak 100 let staré, to aby bylo zajištěno, že dosahují dostatečné tvrdosti a že jsou tedy vhodné na výrobu sklářských forem.
RECYKLACE
Co se stane se sklem, které zbude po výrobě? Zrecykluje se! Velkou většinu skla, jako jsou ostřižky přebytečné hmoty, nepovedené výrobky nebo ztvrdlé kusy skloviny se rozdrtí a přidají do sklářského kmene při další tavbě, neboť se jedná o nejkvalitnější, znovu použitelný materiál.
TAVENÍ
Od 2 hodin odpoledne do 5 hodin ráno, kdy začíná sklářům šichta, přebírají starost o pec taviči. Ti přes noc nataví sklářský kmen na sklovinu, ze které mistři skláři vyrábí skleničky. Sklářský kmen se skládá z přesného poměru křemičitého sklářského písku, vápence, potaše, sody, případně barvících přísad. Například zelené barvy skla se docílí přidáním oxidu železitého, modré zase přidáním oxidu kobaltu, barvy ruby, rosalin nebo amber se docílí přidáním pravého zlata. Určitý podíl na přípravě nové skloviny má také drcené odpadní sklo (skleněné střepy) vzniklé při předchozí výrobě. Přes noc se sklářský kmen nataví v peci do tekutého stavu - skloviny, a brzo ráno jej mistři skláři mohou začít opět zpracovávat.
Rozsah tvarovacích teplot bezolovnaté skloviny se pohybuje od 1180 °C do 1320 °C. Ráno se vyrábějí drobné tenkostěnné výrobky, protože sklovina je řídká a nejteplejší, dá se tedy nejlépe tvarovat. Foukání skla ručně do bukové formy. Bez olova, bez železných forem, bez automatických strojů.
KALICH
Tvorba kalichu sklenice nebo jiné ručně foukané nádoby není nic jednoduchého. Nejprve musí mistr formař vytvořit formu z bukového dřeva. Forma musí být na desetinu milimetru přesná, aby každý z ní vyrobený kus odpovídal velikostí a tvarem. Následně jeden mistr sklář vyfoukne rozžhavenou sklovinu tak, aby se vešla do formy. Druhý mistr sklář manipuluje s formou. Pouze při dokonalém souznění může dojít k dokonalému výsledku.
