Ryzlink vlašský a ryzlink rýnský. Klidně by to mohli být sourozenci, vždyť mají společný název. Skutečnost je ale zcela jiná. Dvě naprosto odlišné odrůdy, které nemají nic společného. Dokážete je od sebe rozlišit? A která z nich je vám bližší? Kterou máte raději a proč? Seznamte se...
RYZLINK VLAŠSKÝ
U nás velice dobře známá a vyhledávaná odrůda, která je schopná produkovat široké spektrum senzorických a kvalitativních stylů od základních, křehkých a tenkých vín, přes středně plná, vyvážená a svěží vína až po komplexní, mohutná a tělnatá a to včetně speciálních dezertních vín a sektů.
PŮVOD
Původ této starobylé a u nás tradiční odrůdy není přesně znám a nebyl do dnešních dní plně vědecky potvrzen! Jde však o odrůdu, která má historicky, včetně současnosti, největší rozšíření v Chorvatsku a dalších vinařsky produkčních státech a regionech bývalé Jugoslávie. Právě z toho důvodu, ale i dalších, se současná odborná veřejnost domnívá, že odrůda pochází ze střední části povodí Dunaje a potažmo Chorvatska, odkud se velice pravděpodobně rozšířila přes Rakousko až k nám.
KDE SE PĚSTUJE
Největší výsadbu Ryzlinku vlašského nejdeme v Chorvatsku, kde je odrůda známá pod jménem Graševina a pěstuje se zde na více jak 8 tisících hektarech převážně ve vnitrozemských vinařských regionech, kde má zdejší „vlašák“ lepší klimatické podmínky než na pobřeží Jaderského moře. Další extenzivní výsadbu pak najdeme v Maďarsku, kde se odrůda pěstuje na téměř 5 tisíc hektarech a je to zde v objemu výsadby bílá odrůda číslo jedna. Třetí místo v objemu výsadby drží Rakousko, kde je odrůda vysazena v podstatě napříč všemi tamními vinařskými regiony na bezmála 3 600 ha vinic a používá se zde hlavně k produkci základních lehkých vín, sektů a v případě regionu Burgenland i k produkci sladkých botrytických vín. Naši sousedé a vinařští kolegové na Slovensku pěstují Ryzlink vlašský hned na 3 130 hektarech a je to zde po Veltlínském druhá nejpěstovanější odrůda. Silnou „vlašákovou“ pětku pak zakončíme Slovinskem, kde je odrůda v současnosti vysazena na téměř 2500 ha a je zde známá pod označením Laški Rizling.
V rámci „vinařské Evropy“ najdeme další výsadby hlavně ve státech bývalé Jugoslávie a v širším regionu Balkánu např. Srbsko, Albánie, Bulharsko a hlavně pak Rumunsko, které pěstuje hned více jak 7 tisíc hektarů Ryzlinku vlašského.
Mimo Evropu najdeme víceméně jen experimentální výsadby např. v Kanadě a Číně.
Podle posledních statistických údajů z roku 2022 je Ryzlink vlašský s 1 041 ha naší čtvrtou nejpěstovanější odrůdou. Do Státní odrůdové knihy byla odrůda zanesena již v roce 1941. nicméně podle doložených historických záznamů se odrůda u nás pěstovala již v 18. století a pravděpodobně i dříve.
Odrůdu u nás v současnosti najdeme výhradně v Moravské vinařské oblasti, kde je pěstována v podstatě napříč všemi vinařskými regiony a podoblastmi. Hlavním pěstitelskou lokalitou je však bez nadsázky Mikulovská vinařská podoblast a hlavně pak viniční tratě a polohy na úpatí Pálavy a Dunajovských kopců, kde se produkuji naše nejlepší Ryzlinky vlašské ve všech jeho senzorických stylech.
RYZLINK RÝNSKÝ/RIESLING
Jedna z nejstarších a nejdéle kultivovaných odrůd vitis vinifera pocházející z Německa, která má dlouhou a bohatou historii a významné postavení u nás – v našich domácích vinicích a na našem trhu.
Neuvěřitelně versatilní odrůda schopná produkce základních a nenáročných bílých vín stejně tak jako komplexních suchých i sladkých vín s obrovským archivačním potenciálem.
PŮVOD
Odrůda pochází s velkou pravděpodobností z Německa z vinařského regionu Rheingau (Porýní), kde je poprvé zmíněna v písemném záznamu z roku 1435.
KDE SE PĚSTUJE
Přestože jde o významnou a poměrně dobře známou odrůdu její výsadba nikdy nedosáhla takového rozšíření jako třeba Chardonnay či Sauvignon Blanc. Důvodem je hlavně její pěstitelská náročnost a samozřejmě i samotný charakter a senzorický projev vína.
Německo a jeho 13 vinařských regionů je samozřejmě „epicentrem“ odrůdy Ryzlink rýnský či Riesling, jak je zde odrůda označována. V současnosti se zde pěstuje na téměř 22 500 hektarech a je s velkým předstihem nejvíce vysazovanou tamní odrůdou. Mezi hlavní vinařské regiony, které se zaměřují na tuto odrůdu patří oblast Mosel, Rheingau, Pfalz a Rheinhessen.
Francie je se svými 3 382 ha v globálním měřítku spíše menším producentem této noblesní odrůdy, za což pravděpodobně „vděčí“ i svému stále platnému nařízení tamního vinařského zákona, který zakazuje tuto odrůdu vysazovat, tedy kromě vinařského regionu Alsasko…
Rakousko obhospodařuje celkem 1 874 ha vinic Rieslingu a to v drtivé většině v jednotlivých vinařských regionech Dolního Rakouska jako např. Wachau, Kamptal a Kremstal, které jsou i pro řadu domácích znalců synonymem této odrůdy.
Maďarsko si většina milovníku vína s Rieslingem nespojuje, ale i zde najdete ve výsadbě celkem 1 283 ha. Slovensko se může pochlubit téměř 1 000 ha Rieslingu, který zde najdete převážně v Malokarpatské vinařské podoblasti.
Z dalších Evropských vinařský regionů je zajímavé zmínit Moldávii (1 343 ha), Bulharsko (1 170 ha), ale například i Ukrajinu (2 702 ha), která ovšem většinu této výsadby registrovala do roku 2014 na svém svrchovaném území Krymského poloostrova, který byl násilně a nezákonně anektován Ruskem.
Ze zámořských vinařských států a regionů patří k významným pěstitelům USA, kde se Riesling pěstuje převážně ve státech Kalifornie, Oregon, Washington a New York State. Celkem dnes v USA najdete více jak 5 500 ha odrůdy Riesling
Riesling si našel cestu i do Austrálie, kde má díky Evropským osadníkům relativně dlouhou tradici a najdeme ho zde na více jak 4 400 ha.
Podle posledních statistických údajů z roku 2022 je Ryzlink rýnský s 1 340 ha naší druhou nejpěstovanější odrůdou. Do Státní odrůdové knihy byla odrůda zanesena již v roce 1941 nicméně podle doložených historických záznamů se odrůda u nás pěstovala již v 17. století a pravděpodobně i dříve.
Zdroj
Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno - 2023
Wine Grapes, a complete guide to 1 368 vine varieties, including their origins and flavours
Oxford Companion to Wine